Přeskočit na hlavní obsah

Příroda - mezi pravdou a lží...

Možná ani nemusíte být filosofy, abyste znali slavné podobenství o jeskyni, které nám ve své sedmé knize Ústavy zanechal myslitel Platón. Jestliže jej náhodou neznáte nebo jste o něm slyšeli pouze letmo, zde je jeho krátké shrnutí:

"Pomysli si lidi jako v podzemním obydlí, podobném jeskyni, jež má ke světlu otev­řen dlouhý vchod zšíři celé jeskyně; v tomto obydlí již od dět­ství žijí spoutáni na nohou i na šíjích, takže zůstávají stále na témže místě a vidí jedině dopředu, ale nemohou otáčeti hlavy, protože jim pouta brání; vysoko a daleko vzadu za nimi hoří oheň a uprostřed mezi ohněm a spoutanými vězni jest nahoře příčná cesta, podél níž si mysli vystavěnou zídku na způsob přepážek, jaké mívají před sebou kejklíři a nad kterými ukazují své kousky." (Ústava, 1996, s. 213) Za touto zídkou chodí lidé a nosí různé lidské výtvory ze dřeva, z kamene, podoby lidí a zvířat. Někteří nosiči mluví. Spoutaní vězni mohou však pouze spatřit stíny nošených věcí, které se odrážejí na stěně jeskyně. Toto sledují celý svůj život a na základě pozorování dospěli k přesvědčení, že jimi viděné věci jsou skutečné. Viděné věci popisují a dávají jim jména... 

O čem to však vypovídá? Nejsme i my, dnešní lidé, veskrze vzato právě takovými "vězni jeskyně" či dnešními slovy řečeno "pasivní konzumenti" všeho, co slyšíme, vidíme nebo vnímáme skrze reklamu a média? Možná i my jsme tak trošičku pohodlně usazeni na svých jeskynních židlích a nechceme otočit hlavu, abychom náhodou nespatřili něco mnohem skutečnějšího než jsou pouhé stíny promítané na stěnu jeskyně. Je-li tomu tak i dnes, má pro nás Platónovo poselství stále aktuální význam...

Co ale teď? Představme si tedy spolu s naším filosofem, že je jeden z těchto jeskynních obyvatel náhle donucen vstát a ohlédnout se za sebe. Ba co horšího, je vláčen až ke vchodu do jeskyně a musí se poté v bolestech dívat na sluneční světlo. Chvíli mu trvá, než si na něj zvykne a nevyhnutelně si uvědomí klamnost  a odvozenost světa, ve kterém dosud přebýval... 

A tak je tomu i s námi. Po počátečním šoku ze všeho, co jsme s jistotou a neomylností pokládali za nejskutečnější skutečnost, k nám postupně promluví poselství pravdy. Pamatujete si ještě na to, jak vám rodiče se smutkem v hlase poprvé oznámili, že vlastně žádný Ježíšek neexistuje a dárky vám pod stromeček nadělili sami? Poprvé jste si možná, byť ne ještě zcela zřetelně a se vší jasností, uvědomili, že pravda někdy dokáže pořádně bolet a tížit...

Jak s touto pravdou však naložíme, záleží již zcela jen na nás samotných. Můžeme se ji snažit ignorovat, ale lze také tiše vstoupit do jejího hájemství a nechat se intuitivně či odborně vést a klestit si svou vlastní cestu. Ačkoliv víme, ža tato cesta je nekonečná, odměnou nám může být to, že po ní alespoň kráčíme... 

Stejně tak je tomu i s námi a naším vztahem k přírodě. Celý život je možné s ní pouze žít "na hromádce", dlít vedle sebe, sem tam se například při výletech na kopce nebo při plavání v moři s přírodou letmo setkat... Tento vztah bude zcela naší zkušeností, a tedy i naší skutečností, světem, který pokládáme za samozřejmý a intuitivní. Bude to však také svět a příroda, která se nám promítá pouze jakoby na stěnu naší podzemní jeskyně.

S přírodou ovšem můžeme žít i jinak, někdy se říká "v sepětí". Zprvu budeme tento vztah považovat za krutý, budeme se cítit být přírodou ovládáni a nuceni k věcem, do kterých se nám nechce (např. třídění odpadu). Ale možná záhy zjistíme, že ačkoliv je tento druh vztahu náročnější, je pro nás v konečném důsledku také přínosem, obohacením a zcela novým, nepoznaným světem, který našemu životu dodává nový rozměr, hloubku a pocit jakési zvláštní sounáležitosti se vším živým...

Stačí si tedy jen vybrat a věděl to již dávno před námi i Platón - žít v jeskyni, nebo žít v pravdě... 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Výroba mýdla... Aneb expresní návod na to, jak vyrobit domácí mýdlo bez zbytečných chemických pouček

Ten, kdo se rozhodn e sdělit veřejnosti "expresní návod" na výrobu mýdla, si na sebe ušije tak trochu bič... Proč? Předně proto, že zkušeným výrobcem mýdla se člověk nestane přes noc, ale mnohem spíše tak, že po několik měsíců čile experimentuje, zkouší, vaří, míchá a vůbec se všelijak zaobírá mýdly. Nutno dodat, že někdy dokonce i ve svých snech :-)  Přesto buďme projednou odvážní a takovýto, řekněmě rychlokvaškový, návod zveřejněmě. Myslím, že přesně něco podobného začátečníci potřebují - ujistit se, že to zkrátka zvládnou.. Také dobrý a zkušený učitel ihned na své žáky nevychrlí teorii relativity, ale začíná pěkně popořadě - třeba Newtonovými pohybovými zákony. A d ost již úvodu, začněme... 1. Co je to mýdlo? Předně je třeba si uvědomit, co to vlastně takové mýdlo je. Mýdlo je směs organických látek v pevné nebo kapalné podobě, působící jako anionický tenzid. Je to tedy tedy látka, hromadící se ve fázovém rozhraní a snižující povrchové napětí vodnýc

Recept pro tento týden - šumivé bomby do koupele

Koupelové bomby (šumivé tvarované soli do koupele) už u nás téměř "zdomácněly". Proč? Zajistí totiž příjemný a relaxační požitek během koupele. Stačí je vhodit do vody a pozorovat, jak se v podobě mírného perlení pomalu rozpouštějí, čímž se do vody uvolňují oleje, které něžně pohladí vaši pokožku a zároveň jí dodají dostatečné množství výživy a hydratace... Recept: 125 gramů jedlé sody potravinářské 60  gramů kyseliny citronové 60  gramů kukuřičného škrobu (příp. kukuřičné mouky) 2 ½ polévkové lžíce mandlového oleje , alternativou může být téměř jakýkoliv jiný olej , nejlépe za studena lisovaný či rovnou v bio kvalitě 1 polévková lžíce vody (nejlépe destilovaná, nebo vodu převaříme) esenciální olej/e dle vkusu (celkové množství 20 - 25 kapek) přírodní kosmetické barvivo dle vlastního uvážení sprej s lihem (slouží jako desinfekce k postříkání forem) forma (nejlépe silikonová) Postup: Jedlou sodu, kyselinu citronovou a kukuřičný škrob/m

Marius Fabre - více než stoletá tradice pravých marseilleských mýdel...

Marius Fabre je j edna z nejznámějších firem, která dodnes vyrábí pravé marseillské mýdlo. Kořeny této firmy sahají až do roku 1900, kdy muž jménem Marius Fabre založil v Salon de Provence svou firmu na výrobu mýdel. Dnes se stejnou vášní již čtvrtá generace této rodiny pokračuje v tradiční výrobě marseillského mýdla. Co je to však tzv. pravé marseillské mýd lo? Výrobní postup marseillského mýdla a jeho složení byly uzákoněny už v roce 16 8 8 a striktně se dodržují dodnes:   Marseillské mýdlo musí být ze 100 % přírodní, pouze z rostlinných olejů a nesmí obsahovat přidaná barviva, vůně, rozpouštědla či konzervanty. Musí obsahovat 72 % rostlinných olejů, což je také číslo, které je vyznačeno na každé mýdlové kostce.   Marseilleské mýdlo musí být šetrné k životnímu prostředí a 100% biologicky odbouratelné; zároveň nesmí obsahovat fosfáty nebo jiné syntetické látky a rovněž nesmí zatěžovat spodní vody a zatěžovat přírodní prostředí. Výrobní postup: mýdlo musí být vařeno v