úterý 23. dubna 2013

Syrské mýdlo Alep - vavřínový zázrak z Východu

Syrské Aleppo si nezakládá pouze na pověsti průmyslového města, ale především na více než tisícileté tradici výroby olivového mýdla. Nejdříve se jednalo o polotekutou formu mýdla, ale až kolem 8. století se podařilo dát mýdlu pevný tvar...


I když jeho nejdůležitější ingrediencí je olivový olej, nikdo mýdlu jinak než vavřínové neřekne. Sabún ghár, čili vavřínové mýdlo, se dá považovat za obchodní značku, kterou používají stovky výrobců na území Mašriku (pozn. oblast arabského světa ležící na východ od Středozemního moře). Vavřínového oleje (aneb oleje z bobkového listu) se svou typickou a nezaměnitelnou vůní se pro výrobu mýdla běžně používá od dvou do čtyřiceti procent, zbylou část přestavuje olivový olej. Během vaření mýdla se ještě do směsi přidává alkalická soda a voda. 

 Náročná výroba 
Nejdříve se do obří nádoby nalije olivový olej a smíchá se s hydroxidem sodným. Za vysoké teploty a stálého míchání se postupně přidává vavřínový olej a voda. Při vaření mýdla vzniká glycerín, který se následně z kotle odebírá. Když vaření skončí a mýdlová směs dostatečně vychladne, vylije se postupně na rovnou podlahu, až vznikne velké zelené zrcadlo pronikavé vůně. Vrstva zelené hmoty o výšce 6-7 centimetrů se nechá den uležet. Poté si aleppští mýdlaři obují dřevěné sněžnice a připraví několikačepelový nůž připomínající hrábě. „Tihle pánové se postaví za sebe a tento mládenec si stoupne na tento nůž,“ vysvětluje majitel jedné z aleppských manufaktur na mýdla Ahmad Kassár. Stejně jako v pohádce o řepě řetěz lidí držících se chytne kolem pasu a společně táhnou a táhnou, ne však řepu, nýbrž toho mladíka stojícího na zmíněném noži. Tímto pohybem nakrájí mýdlo na vodorovné pruhy. „Paráda, kluci! A teď už pěkně ručně!“ povzbuzuje pan Kassár své zaměstnance, kteří špachtlí ukrajují kousky z dlouhých pruhů mýdla. 

Dalším krokem je označení výrobce. „Pečetidlem se vyrazí požadovaný obrázek do kostky a dá se na stranu,“ představuje Ahmad Kassár další postup výroby. Mýdla se skládají tak, aby mezi jednotlivými mýdly byly mezery, kterými by proudil vzduch a odváděl z mýdel přebytečnou vlhkost. „Když je mýdlo čerstvé, je takhle zelené. Také obsahuje hodně vody. Musí zrát minimálně půl roku, aby začalo být tvrdé,“ říká Ahmad Kassár. Během procesu zrání se mýdla ještě několikrát přemístí a otočí, aby se dosáhlo rovnoměrného vyschnutí. Čím je mýdlo starší, tím je více hnědé. Stará mýdla jsou také hodně tvrdá, protože obsahují minimum vody. „Na tomto mýdlu je skvělé, že se nekazí. Čím ji starší, tím je lepší,“ raduje se Ahmadův kolega Imád al-Chálidí. „Když ho rozkrojíte, uvidíte, jak je prostřední část krásně zelená a voňavá. To vavřín dává mýdlu tuto vůni,“ prozrazuje tajemství úspěchu mýdla. 

Účinky

Mýdlo Aleppo se vyrábí v zimních měsících, kdy panují nejlepší klimatické podmínky pro přípravu a chladnutí směsi. Za horkých jarních a letních měsíců mýdlo dostatečně proschne. Na podzim je mýdlo připraveno k prodeji na trhu. Arabové si aleppské mýdlo oblíbili kvůli jeho výborným vlastnostem. Kůži dodává hebkost a vyživuje ji, vlasy jsou zase po použití krásně lesklé. Mýdlo je vhodné i na problematickou pleť, akné, ekzémy, lupenku, opary, záněty kůže, růžovku nebo odbourávání lipidů a kožního tuku.

Jak bylo výše zmíněno, mýdlo Alep musí obsahovat pouze olivový olej a olej k plodů bobkového listu. Mýdlo nesmí obsahovat palmový nebo kokosový olej, což jsou levné oleje, které pomohou snížit výrobní náklady výrobce a tím se snižují i prodejní cenu. Takto vyrobené mýdlo již postrádá svou účinnost a nemá nic společného s tradičním mýdlem Alep. Dále je nutné se podívat na obsah oleje z plodů bobkového listu. Pokud mýdlo obsahuje méně než 12 % oleje z plodů bobkového listu, jeho dezinfekční a čistící účinky se tím rapidně zhoršují. Rovněž výrobní cena mýdla, které obsahuje 20 % oleje z plodů bobkového listu je pro výrobce značně vyšší, než když mýdlo obsahuje pouze 5 %.

Muzeum

Aleppo ale není jediným místem, kde se tradiční sabún ghár (tj. vavřínové mýdlo) proslavilo. V Sýrii prosluly také města Kassab a Idlib, v Libanonu Sidon a Tripoli a v Palestině Nábulus. Aleppské mýdlo je však v současnosti nejznámější název. Nejeden výrobce v Aleppu již přemýšlel vzdát mýdlu poctu a otevřít zde muzeum tradiční výroby mýdla, zůstalo však jen u nápadu. Zato v libanonském Sidonu se sen skutečností stal, když se díky nadací rodiny Audi přeměnila bývalá továrna na mýdla na muzeum. Exponáty pocházejí ze všech koutů Mašriku, kde se mýdla z oliv a vavřínu vyráběli. Návštěvníci tak můžou vidět malé rozdíly v receptuře a tvaru mýdel mezi jednotlivými regiony. Mýdla totiž nemusí mít tvar obyčejné kostky, ale může být také trojhranných, kosočtvercových, srdcových či listových tvarů plných reliéfových dekorací.


Máte-li chuť syrská vavřínová mýdla vyzkoušet, není nic jednoduššího, než si je objednat. Vybírat můžete z různých tvarů a rovnou ze dvou značek - tradičního výrobce Najel, nebo značky Alep Royal


Článek přavzat a upraven z: www.blizkyvychod.eu 

1 komentář:

  1. Zajímavý článek a inspirace pro nadšené cestovatelé ;)

    OdpovědětVymazat